Investorem snadno a rychle

AOS - automatické obchodní systémy a forex

Automatické obchodní systémy, roboti, automaty, auto trading - to vše a mnohá další pojmenování označují jedno a to samé - obchodní strategie, které se vykonávají na základě skupiny pevně daných pravidel otestovaných na historických datech. Původně jsem dnes chtěl psát o stavebním spoření, což jsem slíbil nezávisle na sobě několika čtenářům. Nebojte, i na stavebko dojde. Dnes ale automaty, na přání většiny

Jak to celé funguje?

Nosnou myšlenkou je fakt, že na trhu se opakují stále stejné události dokola. Při znalosti historie lze s určitou přesností říci, kterým směrem se trh vydá. Jde o to sehnat kvalitní data a na nich pracovat. V první řadě záleží na kvalitě dat, která získáte. Tento příspěvek ale nechci směřovat k vysvětlování toho, jak kontrolovat kvalitní data či jak nastavovat konkrétní pravidla pro ten a ten daný trh. Lidé, kteří potřebují tento typ informací jsou už na úrovni, že na můj blog většinou ani nezabloudí. Oni už vědí (nebo si alespoň myslí, že vědí), co mají dělat. V nadpise jsem zmínil forex a to proto, že většina dnešních automatů je stavěna právě na forex. Ale automaticky se dají obchodovat prakticky všechny trhy.

Dnes jsme ze všech stran bombardování senzačními nabídkami na automatické obchodování forexu. Vždyť je to tak snadné, stačí si jen zakoupit automat, otevřít účet a hurá do toho, dolárky se jen posypou. Nadšenec bez znalosti základů obchodování zakoupí automat, otevře účet, pošle na něj peníze a …. po čase zavře účet, protože na stavu jeho konta svítí jedna velká krásná nula. Proč? Protože to není tak jednoduché, jak se prezentuje.

Pokud se jedná o automat, kde je nutno nastavovat parametry, jak může člověk bez zkušeností takový automat nastavit správně? Ruku na srdce, zvládnete nastavit lékařský operační laser? (nyní přestanou číst všichni chirurgové, protože si na otázku odpoví “ano.” Škoda, nedozví se to, co my). Nikomu z nadšenců kupujících si automaty nepřijde divné, že neumí nastavit lékařský přístroj, vždyť je to tak složité…

A přitom nastavit automat je tak jednoduché, to se nedá srovnávat, řeknete si masírování reklamou. No nevím, vždy když budete kupovat jakýkoliv automat, podívejte se na to, čím se živí prodávající? Když ten automat je tak dobrý, má v něm vlastní prostředky? Nebo se živí prodejem právě toho automatu, který od něj chcete zakoupit? On je to asi super byznys, prodávat sny, tedy pardon, automatické obchodní systémy. Proč by to jinak tolik společností dělalo.

Tak zakoupili jste automat, v lepším případě jste dostali pokyny, jak jej nastavit, a hurá na to. Spustíte a čekáte. Pokud skutečně nemáte o tradingu ani páru a automat s návodem od prodávajícího má znalosti nahradit, doporučím Vám více chodit do kostela.

Ale to je pořád ještě ten lepší případ - alespoň trochu vidíte do “střev” robota a můžete jej upravovat. Ještě “lepším” řešením je zakoupit robota, který běhá sám (ideálně když Vám namluví, že se sám dokáže i učit). To je totální černá skříňka, do které nevidíte. Neříkám, že nebude fungovat, říkám, že nebude fungovat dlouhodobě. Pokud se do takového byznysu opravdu pustíte, doporučím Vám chodit častěji do kostela. Ale pozor, choďte raději dříve, protože už tam bude narváno těmi, kdo si koupili roboty, do kterých mohou sáhnout.

I když těžko říci, zda je lepší totální černá skříňka či možnost měnit parametry. On takový laický zásah do parametrů dokáže udělat také spolehlivou práci limitně mířící k nule. Ale to přeci nechceme, chceme na robotech vydělávat a je to tak snadné. No snadné, …

Před nějakým časem jsem viděl test nejrozšířenějších forexových automatů, které jsou volně dostupné. Světe div se, některé i vydělávaly. Tehdy jsem se tím bavil, že jsem získával různé volně dostupné automaty a zkoušel je nastavit. Však to na člověka neklade žádné velké nároky. Potřebujete pronájem serveru se spolehlivým internetem 24 hodin denně - to Vás vyjde na pár desítek dolarů měsíčně. Jiný náklad není. Nastavíte mikroloty a necháte automaty, ať si žijí. Také některé vydělávaly, jiné ne. Dlouhodobě (v řádech měsíců) ale veškeré zakoupené žádná sláva. Dokonce ani nebyl rozdíl v tom, že by dražší automat byl lepší a naopak. Někdy spíše právě naopak, drahý reklamou masírovaný stál za …vlastně nestál za to, co jsem za něj dal.

Pokud máte tyto robotí choutky, doporučuji si nejprve řádně pročíst recenze a fóra k danému automatu, který Vás zaujal. Poté se setkejte s člověkem, který automat již má a funguje mu. Nechtějte se setkávat s někým, kdo je jen prodává, chtějte vidět reálný účet, na kterém robot běží. Je to hodně slušné síto, které Vám alespoň nahrubo vytřídí ty největší průšvihy na trhu.

Rozhodně si ale nepouštějte automat doma na svém PC s tím, že jej necháte běžet 24 hodin a uvidíme. Stačí výpadek proudu, počítač se restartuje, platforma zavře, Váš účet má otevřené pozice a poté děj se vůle Boží (aha, chodili jste dost do kostela?). Margin call a nula na účtu tu může být i během pár minut než na zádrhel přijdete.

Lze na automatech vydělávat?

Odpověď zní: Ano, lze. Abych nebyl jen pesimistou a neodrazoval Vás. Je možné mít automatický obchodní systém, prakticky na jakémkoliv trhu, který bude dlouhodobě ziskový. Sám mám vyzkoušený automat na ropě. Ale to je docela psycho - asi jako celý trh s ropou.

Mnohem zajímavější je právě forex z důvodu obchodu mikrolotů a tedy malých částek nutných pro testování automatu. Sám mám také nějaké puštěné, na reálných penězích. A když jsem výše napsal, ať jiní ukáží funkčnost svých automatů, půjdu příkladem. Na stránce http://kuc.cz/u291w8 je systém trefně pojmenovaný Robůtek. Jedná se o můj hlavní automatický účet. Automat z domácí dílny, kterému věřím natolik, že jsem mu svěřil nezanedbatelnou část svého portfolia. Je nastaven tak, aby generoval zhodnocení kolem 10% měsíčně. Zatím plní a překračuje. Otázka je, jak dlouho. Já osobně mu dávám nějakých 4-5 let než bude třeba jej úplně překopat, uvidíme.

Co říkáte na výsledky? Za část roku 2010 zhodnocení cca 100%. Překvapil i mě. Není to Svatý Grál, ale v tuhle chvíli je pro mě zajímavým nástrojem na zhodnocování. Již jsem měl několik dotazů, zda jej prodám. Odpověď zní NEPRODÁM. Nevidím důvod, proč bych měl takovou věc prodávat. Raději budu vydělávat přímo na robotovi.

Dočetli jste až sem? Tak to Vás automaty asi opravdu zajímají. Máte zájem si je i vyzkoušet? Nebo Vás snad zaujal Robůtek? Pokud ano, nezapomeňte, že jej NEPRODÁM. Ale protože jste dočetli až sem, zasloužíte si odměnu. Pokud je Váš zájem vážný, mohu Vám jej DAROVAT a pomoci s instalací. Co říkáte? Není to lepší než kupovat zajíce v pytli?

Pokud budete mít přesto nutkání zaplatit za Robůtka nějakou tu kačku, vyberu vhodnou neziskovou organizaci a můžete jim zaslat příspěvek mým jménem.

Zajímá mě Váš názor na automatické obchodní systémy. Pište prosím i do komentářů. Převážná část z Vás mi píše rovnou na email, potom to vypadá dle počtu příspěvků, že mé články nikdo nečte. Udělejte mi radost i formou příspěvku do komentářů. Díky.

13. 1. 2011 | Cri | 13

Investovat, obchodovat? Bezpečnost na prvním místě!

K napsání tohoto článku mě donutily otázky, které mi pokládáte. Stále častěji se setkávám s forexovým “morem,” kde poměrně nezkušení tradeři hrají roli oněch “hejlů” usedajících k pokerovému stolu s profesionály. Vždyť jde o malé částky, tak se zas tak moc stát nemůže, slýchám.

Ať již jde o desetiminutový trade či dlouhodobou investici, můj pohled je trochu jiný. V první řadě je třeba chránit to, co je již vybudováno a teprve sekundárně lze řízeně riskovat dále. Tato myšlenka by měla být součástí každého money management plánu, který budete mít. Proč? Vysvětlím.

Řekněme, že jdu do obchodu se 100 Kč. Vezmu dvě krajní varianty:

1) Zadařilo se a vydělal jsem x-násobek. Jsem borec a neomylný, příště to udělám zas. Můj pohled? Blahopřeji a hodně štěstí příště.

2) Přijdu o vše. No zas tak moc se nestalo, protože to bylo přeci jen kilo. Tak si holt nedám ty 4 piva a jsem na svém. Tak přátelé, toto uvažování je špatné. Proč? Protože tu nejde o 4 piva, ale regulérní plán řízení peněz.

Mám-li 100 Kč a vydělám 10%, tak jsem na 110 Kč. Paráda, jsem v zisku 10%. Ale když místo zisku o stejné procento přijdu, tedy o 10%, tak jsem na 90 Kč. A abych se dostal zpět na své, potřebuji vydělat již 11%. Nevím, zda je to jasné, tak to zkusím vzít více do extrému.

1) Začínám opět se 100 Kč a vydělám 50%. Právě jsem šťastným majitelem 150 Kč, výborné zhodnocení. Když teď ztratím 30%, jsem na svém startovacím kapitálu. Dost příjemný polštář pro další obchod.

2) Začínám se 100 Kč a prodělávám 50%. Mám zbývajících 50 Kč a jdu do obchodu znovu. Kolik musím vydělat, abych byl na svém? 100%. Chápete? DVOJNÁSOBEK. Kdybych ale dokázal toto vše utnout dříve, někde kolem ztráty 10%, tak na to, abych se dostal zpět mi stačí pouhých 11% zisku.

Pravidlo říká, že ztráty jsou drahé a velké ztráty jsou velmi drahé. Jeden člověk, se kterým jsem byl v kontaktu nedávno dokázal ze svého účtu 10 000 USD udělat během poměrně krátké doby účet o velikosti 3 000 USD. Ztratil 70% svého kapitálu. A říkal mi, že 70% zhodnocení získat zpět není zas takový problém. No zní to zvláštně, ale dejme tomu, že s ním souhlasím. S čím ale nesouhlasím je to, že poté bude na svém. Proč?

Má 3 000 USD a získá navíc 70%, což je 0,7×3 000= 2 100 USD.  Přičteme jeho zůstatek 3 000 USD a jsme na 5 100 USD. Co se stalo? Nejprve ztratil 70% kapitálu a poté získal 70% kapitálu. Proč má tedy jeho účet poloviční hodnotu než předtím? Tohle mu vůbec nedošlo.

Dovolil jsem si upozornit, že na to, aby se z 3 tis dostal na 10 tis, tak musí docílit zhodnocení přes 200%. Asi si dokážete představit, co to v jeho mysli způsobilo,když mu došlo, že je tomu skutečně tak.

Já si pravidlo money managementu výrazně zjednodušil. Za každý ztracený dolar musím získat dva zpět, abych byl na svém. Podívejte se na následující tabulku. V prvním sloupku je procento portfolia, které ztratím. Ve druhém sloupku je procento portfolia, které musím získat zpět, abych vyrovnal ztrátu z prvního sloupku.

Co mi tato tabulka říká? Čím je hlubší má ztráta, tím hůře se budu dostávat zpět. Žádné velké moudro. Já tam ale zároveň vidím zlom někde kolem 20-25%. Dokážu si představit riskovat 10% a přijít o ně, abych následně získal 11% a byl “na svém.”

Nedokáži si představit ztratit 80%  a poté získat 400%, abych byl na svém. Vy ano?

Většina “investorů” si to ale dokáže představit. Přeci když jsem tu akcii koupil za 500 a cena je teď 400, tak to je pokles o 20%  těch 20% to zase vyleze. Vynechám polemiku, zda vyleze či je lepší akceptovat ztrátu. Ale ono to musí vylézt o 25%.

No a závěrem snad jedna úsměvná story o člověku, který byl daytrader, nebo to o sobě alespoň tvrdil. Dokonce byl daytrader na české burze. Během poměrně krátkého okamžiku se z něj stal dlouhodobý investor. Jak? Stačilo tak málo. Koupit tabák (phillip morris) za bratru 20 000 Kč s tím, že si jde pro 3-4% zhodnocení. Žádný stop loss, žádná akceptovatelná ztráta a uznání chyby. Kapitál mu v obchodu zůstal.

Poměrně v krátké době akcie koupená za 20 tis Kč stála kolem 6 tis Kč. Z daytradera se stal investor, protože dodnes sedí a čeká, až mu cena vyleze zpět. Aktuálně je cena kolem 10 tis Kč, stále má 50% ztrátu. Ale ta akcie musí stoupnout o 100%, aby se dostal na své (nepočítám dividendy a podobné vlivy). Chápete ten rozdíl?

Přitom i jemu stačilo tak málo. Při poklesu z 20 000 Kč na 18 000 Kč akceptovat ztrátu, ale hlavně akceptovat SVOU CHYBU, vzít prodělek 10% a jít dál.

Jeden byznys z vás obchodníka neudělá, ale jeden špatný byznys může Vaši obchodní “kariéru” velmi rychle ukončit.

Nechytejte se prosím čísel, která jsem tu napsal, tedy ne ve smyslu, že jsem řekl akceptovat 10% ztrátu. Čísla si musí každý uzpůsobit sám. Důležitá je ona myšlenka.

Proto pro mě v každém byznyse platí toto pravidlo:

Nejprve chránit to, co již je a teprve poté zhodnocovat.

Nesouhlasíte? Máte jiný názor? Sem s ním.

30. 5. 2010 | Cri | 12

akcie, komodity, forex, … co trejdovat?

Poslední dobou se na mě obrací mnoho z Vás s otázkou, co trejdovat. Jsem na začátku a nevím co. Takže asi forex že?

Odpověď zní - pokud nevíte, co trejdovat, tak nejste připraveni.

Moje zkušenost je, že trading je 70-80% psychologie, nejméně 10% štěstí a teprve zbytek systém a money management. Jak na tom asi bude onen tazatel s psychologií, když ani neví, co bude trejdovat? Pozor na to, trading je nejtvrdší a zároveň nejférovější byznys, který znám. No každopádně Vám sem napíši pár postřehů k jednotlivým příležitostem tradingu.

Akcie

Proč začínám s nimi? Protože mi přijdou pro začátečníka nejsnazší. Jedná se o poměrně klidný trh. I když i ten umí udělat desítky procent za den - záleží na titulu. Doporučuji vybrat si něco snazšího a možná bych se vůbec nebál začít na české burze. Proč? Protože je tu jen pár titulů a tudíž má člověk šanci si je ohlídat. Navíc skutečně pomalý trh (když se nesplaší áááčka), takže chyba se dá napravit poměrně snadno. Nejde tu shortovat, ale to pro začátečníky taky není to nejpodstatnější. Trochu nevýhodu bych viděl v poplatcích, které jsou kolem 0,4% z objemu obchodu za vstup a to samé za výstup. Já tvrdím, že na začátku jsou vysoké poplatky výhodou - nutí Vás si rozmyslet, jestli skutečně půjdete do trejdu. No a druhá věc - kdo neumí trejdovat s vysokými poplatky, tak ty nižší ho nezachrání. Obecně bych doporučil akcie zvláště dlouhodobým investorům, zvláště pak ty dividendové. Nedá moc práce nastavit si na akciovém portfoliu roční zhodnocení 10-20% dlouhodobě. Stačí vhodná volba oněch dividendových titulů + pár swingů na volatilních akciích a jste tam. Akcie jsou vhodné i pro investora, který chce uložit finance a nestarat se o ně (např. dividendové mrchy). Nechci je nazývat alternativou k OPF, protože to je jako srovnávat Porsche alternativou k MHD. Ano, obojím se dá jezdit. Hlavně NEBOJTE SE AKCIÍ - ať už z nich máte velké oči, protože Vám finanční poradce tvrdí, jak je to náročné, nebo jste druhý extrém tvrdící, že akcie jsou pro děcka, ani jedno z toho není pravda. Akcie jsou velmi dobrý nástroj nejen pro vzdělávání na finančních trzích, ale nabízí i zajímavé možnosti zisku. Pokud máte zájem o pomoc s otevřením účtu u brokera, samozřejmě bezplatně, kontaktujte mě na mailu trejdr@seznam.cz. Mám nyní docela zajímavé kontakty do několika brokerských domů (které sám používám) a dokáži poradit, jak si správně “otevřít” účet. Takový ten účet na “studium co to dělá když” dokážeme otevřít bezplatně již od 5000 Kč vkladu.

Komodity - ropa, zlato, obilí, …

Komodity jsou výbornou komoditou pro trading. Vzhledem k volatilitě doporučuji přejít až po zkušenostech z jiných oblastí tradingu. Poměrně rychlé, obchodují se na futures kontrakty s určitou dobou expirace (v měsících), obchodují se na margin. A hlavně - potřebujete zahraničního (čti US) brokera, který bude mít rozumné podmínky, za kterých Vás nechá obchodovat. Kdo přemýšlí o tom začít a říká si, no asi začnu na ropě, tak toho čeká rychlý konec. Neříkám, že to nejde, ono jde všechno a když pánbůh dopustí, i motyka spustí…. Ale ruku na srdce - máte na to (mluvím o psycho, nemusíte si hned kontrolovat šrajtofle :), abyste ustáli výraznější pohyby proti Vám a vysokou volatilitu trhů? Moje rada zní, vyčkejte, než se pustíte do komodit.

FOREX

Tak tohle je podle mého hejlů ráj. Forexový trh si představte jako pokerový stůl, kde jsou tři sehraní hráči a čekají na Vás jakožto čtvrtého. Jdete s nimi hrát? Ideálně daytrading a zbohatněte - tak jak je to v každé reklamě. Teď pár faktů: daytradeři jsou tak z 90-95% ztrátoví, jen pár jedinců je úspěšných.  Věříte, že budete mezi nimi? Vždyť začít na forexu je snadné, stačí pár korun, všude obrovské páky, hodní brokeři mluvící i česky, … cesta do pekel dlážděna zlatými cihlami. Brokeři na forexu se dělí na dva typy - ECN, kteří Vás nechávají skutečně obchodovat na marketu. Těch je pár a rozhodně na ně nenarazíte snadno. No a pak jsou ti, kteří mají skvělí marketing, jednoduché platformy atd atd. Ale je třeba si uvědomit jednu věc - v tuto chvíli jdete obchodovat proti brokerovi, ne proti marketu. Myslíte si, že Vás nechá broker dlouhodobě vyhrávat? Jsou různé praktiky, jak Vás připravit o peníze, ale ty tu nebudu rozepisovat. Forex je rychlý trh, brokeři nejsou hodní a rozhodně to nedoporučuji nováčkům. I kdybyste na demu udělali 20% za měsíc…je to demo, DEMO. Já na jednom z dem udělal asi 30 000% za měsíc. Ale v realitě bych byl na infarkt po dvou dnech. To je právě rozdíl mezi demem a realitou.

Forex je super trh, ale platí pro něj to samé co pro komodity - naučte se obchodovat na pomalejším klidnějším a snad alespoň trochu méně manipulovaném trhu a pak si pojďte zkusit trading na forexu. A začněte s nějakými mikroloty, hezky v klídku pomalinku ošahat, vyzkoušet…. a držím palce.
Opce - akciové, komoditní

Tak tohle je můj nejoblíbenější derivát. Opce jsou skvělé a nebezpečné zároveň. Umožňují využívat mnohonásobnou páku, ale zároveň lze neutrální strategií přijít k rozumným ziskům s minimem rizika. Říká se, že opce jsou univerzitou tradingu. Já myslím, že je to pravda. Zároveň je to poměrně jednoduchý derivát, ale mocný. Ovšem rozhodně není pro začátečníky. Oproti klasickým akciím, tady pracuje i čas. Když trefíte správný směr, tak ještě musíte trefit správný čas, za který cena dojde tam, kam potřebujete. Můj pohled na opce je tento - dovolí Vám vydělat tisíce procent měsíčně s vysokým rizikem. V tom případě dovolí vydělat méně procent s nižším rizikem. Desítky procent s přiměřeným, jednotky procent s velmi nízkým rizikem. Chci ročně zdvojnásobit svůj kapitál? V tom případě mi stačí 6% měsíční zhodnocení. Na akciích hariki, na opcích brnkačka. A riziko? Při takhle nízkém cíli je i riziko velmi nízké.

Investiční certifikáty, waranty

Investiční certifikáty, ať již bonusové, diskontní nebo turbo, jsem obchodoval dříve. Přestal jsem s tím z jednoho jednoduchého důvodu - nemám rád, když jsem za blbce. U certifikátu určuje cenu víceméně vydavatel, tudíž bankovní dům. Mno a ten si cenu upraví, jak sám potřebuje. tak 3 ze 4 certifikátů vyhrává banka. Baví Vás být na straně těch, co jdou víceméně na porážku? No a navíc akcie - kryté majetkem společnosti, komodity - kryté onou komoditou (i když toto je diskutabilní), opce - kryté podkladovým aktivem. A investiční certifikáty? Kryje vydavatel, když ten padne, tak máte krásný papír, tak pověsit na zeď. Ale to nebyl hlavní důvod, proč jsem je opustil. Tím hlavním byla manipulace s cenou ze strany vydavatele a nízká likvidita. Na druhou stranu nebýt těchto instrumentů, nikdy bych se nedostal k opcím.

Určitě existují i další investiční instrumenty, které jsem tu nezmínil. Mým cílem byl jednoduchý pohled na ony základní, možná i přidat nějaké to doporučení, co je pro koho vhodné. Začít doporučuji rozhodně na akciích, tím neuděláte chybu. Že nebohatnete tak rychle? Buďte rádi, alespoň máte šanci se v klidu učit a přežít v tomhle byznyse.

Se všemi, které jsem učil základům tradingu, jsme začínali na české burze. Obchodovali jsme 3-4 tituly a byla to relativně pohoda - dost času, člověka to neomezuje, pozice držíte týdny či měsíce…. Pomalé vstřebávání a čas na studium. Z většiny těchto lidí jsou dnes úspěšní tradeři na různých trzích. Všichni, až na jednoho, si chválí začátky na pražské burze. A většina proto, že vysoké poplatky jim byly tím správným filtrem co obchodovat a co už ne. Paradox že? Vysoké poplatky pomáhají vzdělávat se.
Co obchodujete Vy? Podělte se s námi o názor a zkušenosti.

26. 4. 2010 | Cri | 0

Investice do nemovitostí v USA

Jak jsem již slíbil, popíši zde model investice do nemovitostí, který jsem začal v poslední době používat. Jedná se o nemovitosti v USA. Počkejte, nekoulejte očima. Nemluvím tu o vilách na Floridě, na kterých už leckdo provařil kalhoty. Mluvím tu o investiční příležitosti.

A tou je dostupné bydlení. Bavím se tu o domech v tržní hodnotě kolem 50 000 USD. Pravda, jsou to domy staré 30-50 let, ale to investorovi nemusí vadit. Když investuji do zlata, taky se neptám, jak staré jsou cihly. Problém by nastal, kdybych se o dům musel starat. Nemám za cíl jezdit utahovat kohoutky nájemníkovi na druhý konec světa. Takže dům je třeba koupit, ale vyvázat se z povinnosti o jeho údržbu.

Taková možnost existuje. A vypadá následovně. Koupíte dům v hodnotě kolem 50 000 USD. Musíte jej koupit na aukci zabavených domů či od banky. Cena bude kolem 25-30 tis USD, tedy takřka za polovinu tržní hodnoty. Pěkná investice, ale co dál? Jste majitelem prázdného domu.

Je třeba najít nájemníka. A teď tu jsou právě ony dva zmiňované modely:

1)Mám dům, najdu nájemníka a za provoz a údržbu domu zodpovídám já. Veškeré opravy jdou na mě - to mě neláká.

2) Najdu nájemníka, který má zájem dům koupit, ale zatím nedostane hypotéku. Dohodnu se s ním, že mi bude dům splácet formou nájmu a jakmile dosáhne na hypotéku, tak mi doplatí zbytek a dům přejde plně na něj.

Já volím druhou alternativu. Proč? Protože odpadá starost péče o dům. O vše se stará současný nájemník, budoucí majitel. Já jen zainvestoval a umožnil mu, aby se jednou stal majitelem jeho vysněného domku.

Otázkou je, proč by si tento člověk nekoupil dům v aukci sám. Odpověď zní: peníze. Na aukci je třeba mít hotovost a platit v podstatě okamžitě. Tento zájemce však hotovost nemá. Také nedostane 100% hypotéku, protože takové se v USA prostě nedávají. Jedinou možností, jak dosáhnout na dům je tedy splácet oněch 10-20% formou nájmu a poté přijít do banky a říci - milá banko, již jsem uhradil 20% kupní ceny a zbývajících 80% bych si rád půjčil na hypotéku. Banka ráda vyhoví, protože tento klient dokázal, že umí získat finance na první část domu, tak by to měl zvládnout i nadále. Zájemce je tlačen smlouvou do toho, aby dům od Vás odkoupil co nejdříve (smlouvy koncipuji tak, že pokud odkoupí do roka, tak je cena 50 000 USD, pokud do dvou let, je cena vyšší o 5 000 USD a nejdéle musí odkoupit do tří let za cenu o 10 000 USD vyšší než byla prodejní cena do roka).

Takže eliminujeme riziko údržby domu. Stále je tu ale riziko toho, že jsme daleko, nájemník zmizí nebo nebude mít zájem na koupi domu. A zůstane nám dům a můžeme celou akci opakovat. Miluju riziko, když jej mohu kontrolovat. Proto má model další krok.

Již se nepouštím do realitní investice v USA sám, ale mám realitního agenta. Pravda, bere si provizi, na druhou stranu zajistí spoustu věcí z místa, což já bych přes moře nemohl. Provize agenta se pohybuje kolem 3000 USD. A co v této provizi je? Zajištění výběru nemovitosti (finální slovo máte stále Vy, ale již vybíráte z prověřených), něco jako znalecký posudek (report stavu nemovitosti), vyhledání nájemníka/zájemce, veškerá smluvní dokumentace. Ale hlavně HLAVNĚ je tam jedna klauzule, která omezuje riziko celé investice.

Pokud se stále bavíme o domě se současnou tržní hodnotou 50 000 USD, koupený za 25 000 USD + 3000 USD provize, tak smlouva se zájemcem je koncipována takto: když zaplatí do roka, kupuje dům za 50 000 USD, když do dvou let je cena 55 000 USD, nejdéle do tří let za cenu 60 000 USD. Doposud nic oproti původnímu modelu. Ovšem díky spolupráci s agentem se ten zavazuje odkoupit od Vás nemovitost po třech letech, pokud tak neučinil nájemník. Kupní cena je dohodnuta již na začátku celé transakce a je to tržní cena, tedy 50 000 USD.

Nejhorší variantou je tedy, že Váš dům odkoupí agent po třech letech. Investice cca 28 000 USD, příjem 50 000 USD, zisk kolem 22 000 USD. Procentem je to 78% zhodnocení za tři roky, což odpovídá cca 22% ročně.

Co tomu říkáte? Bavíme se tu o investici ve výši kolem 500 000 Kč, ne málo, ne hodně. Cena garsonky z předchozího příspěvku. Jen tu musíte mít onu hotovost.

Znáte jiný “bezpečnější” způsob zhodnocení financí na podobné úrovni? Pokud ano, sem s ním.

Přemýšlel jsem, jak tuto možnost zpřístupnit širší veřejnosti, protože ne každý má půl milionu na to, aby je utopil v domě někde za oceánem. Společně s americkým agentem jsme našli řešení. Jedná se o jakýsi nemovitostní fond. Nyní již běží v testovací fázi.

Jak to celé funguje? Vznikne společnost a jednotliví investoři v ní mají podíl rovný podílu jejich investice. Minimální investice je 5 000 USD (bratru kolem 100 000 Kč, což je výrazně dostupnější). Již předem je určeno, jaké nemovitosti bude fond nakupovat. Je taktéž limitován počet podílníků (dle počáteční úmluvy). Ve chvíli, kdy se sejde dostatečný počet investorů, nakoupí se nemovitost či nemovitosti podle výše popsaného modelu pro jednotlivce. Poté to funguje naprosto stejně. Možná je tu výhoda diverzifikace rizika, protože participujete na více nemovitostech. Z mého pohledu to není zas tak zásadní.

Hlavní výhodu v této druhé možnosti vidím v dostupnosti širšímu spektru investorů. Vždyť 100 000 Kč je již na investici, která vydělá do tří let bezmála dvojnásobek, dostupnější.

Dříve jsem viděl jako jasnou cestu individuálního nákupu nemovitosti. Ale poslední dobou se stále více zajímám o možnost investování pomocí realitního fondu. I pro silnější investory (rozumějte nad 30 000 USD vkladu) je tu výhoda oné diverzifikace mezi více nemovitostí.

Pokud máte kdokoliv zájem o bližší informace k této problematice, napište mi na mail trejdr@seznam.cz Stejně tak mohu poskytnout kontakt na mého již vyzkoušeného realitního agenta v USA.

Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu investovat do nemovitostí v americe, tak bych se mu v lepším případě vysmál. Dnes to vidím jako zajímavou investiční příležitost.

Jaký je Váš názor?

8. 4. 2010 | Cri | 2

Jak investovat do nemovitostí

Až se tak trochu stydím, že od mého posledního příspěvku uplynul více než čtvrtrok.  Ne, že by nebylo co psát, ale nejsem zrovna spisovatel. Každopádně dnes jsem si vzal na paškál tolik profanované investice do nemovitostí.

Investovat do nemovitostí je trend posledních let. Je to přeci tak výhodné, ta jistota, něco vlastníte, atd atd. To vše je pravda, v omezené míře. Dost často se setkávám s názorem - koupím nemovitost (dům, byt, to není podstatné) na hypotéku, pronajmu a rozdíl mezi výší hypotéky a nájmem budu doplácet ze svého měsíčního příjmu. Uvedu reálný příklad: koupím byt za 2 mil Kč na 100% hypotéku (pokud se taková dá dnes ještě dostat), platím hypo kolem 12 000 Kč a ten byt pronajmu za řekněme 8 000 Kč. Měsíční ztráta je kolem 4 000 Kč (nepočítám to, že příjem z nájmu  musím danit). Za 30 let budu mít splaceno a byt je můj. Pohoda ne?

30 let se omezuji o 4 000 kč měsíčně, abych měl na konci třicet let starý byt, který můžu renovovat. Za těch 30 let jsem do bytu nacpal měsíčně cca 1,4 mil Kč. Dejme tomu, že bude mít pořád stejnou cenu, stále jsem vydělal. Ale je to tak výhodné? S těmi 4 tis měsíčně bych dokázal naložit lépe.

Tím neříkám, že investice do nemovitostí jsou špatné, to rozhodně ne. Jen se snažím vysvětlit, že ne každá investice do nemovitosti je dobrá. Jakmile o tom píší zasvěcení novináři, či Vám to radí kadeřnice, tak je něco špatně.

Existují samozřejmě dobré investice do nemovitostí, ale to se bavíme tak o 5% ze všech potenciálních. Jak takovou investici poznáte? Jednoduše tak, že si vypočtu roční cashflow, ROI a další podobné jednoduché ukazatele.A na jejich základě se rozhodnu.

Cashflow je tok financí, které daná nemovitost přináší. Pokud pronajmu za 10 000 kč měsíčně, je měsíční cashflow a 120 000 Kč je roční cashflow z dané nemovitosti. ROI je koeficient výnosu z investice. Zjistím tak, že podělím roční cashflow sumou, kterou jsem musel do nemovitosti reálně investovat. Ne kupní cenou, ne výší hypotéky, ale částkou, kterou jsem musel vytáhnout z kapsy (účtu,matrace,…) a položit na stůl.

Vrátím se k modelovému případu bytu za 2 mil Kč. Měsíčně jsme prodělávali 4 tis Kč, tudíž roční cashflow bylo záporné -48 000 Kč, žádný zisk, ztráta. Tu dostává na frak pojem “investice”, vždyť toto je slušný prodělek, čistá ztráta. ROI vypadá lépe. Protože mám stoprocentní hypotéku, tak jsem nemusel platit nic (pominu odhad a nějaké drobné poplatky za hypotéku). Tudíž ROI nemá smysl počítat - záporné cashflow děleno nulou nám neřekne nic.

Vezměme stejný 2 milionový byt, ale hypotéku jen na 50% částky. Jak se situace změní? Nájem je stejný (nájemníkovi je jedno, zda byt splácíte či ne), tudíž 8 000 Kč. Splátka hypotéky poloviční, tedy 6 000 Kč - měsíční cashflow je kladné - 2 000 Kč. Jak je na tom ROI? Museli jsme složit šesticifernou sumičku, tudíž výpočet bude vypadat takto: 2 000×12/1 000 000 = 0,024, tedy 2,4%. Takto se teď úročí Váš milion.

Nevím jak Vy, ale já už bych si ty finance dal raději na termíňák za stejná procenta, ale žádné starosti s nájemníky, nemovitostí atd atd. Tato investice opravdu smysl nemá.

Vysvětlili jsme si cashflow a ROI, což jsou pro mě dva nejdůležitější ukazatele, zda bych do dané nemovitosti investoval či ne. Pojďme si ukázat pár reálných příkladů opravdu zajímavých investic.

Vezmu aktuální hodnoty z oblasti, ve které se pohybuji. Pokud Vám ceny nemovitostí nebudou sedět s nabídkou realitních kanceláří, je to proto, že jejich ceny jsou přemršťěné, ale já používám ty, za které se dá skutečně nakoupit (najdu podobnou investici komukoliv z Vás, kdo bude myslet její nákup vážně). Garsonka cena 500 000 Kč. Nájemné 5 500 Kč měsíčně. Hypotéku dostanu pouze na 80% nemovitosti, tedy na 400 000 Kč. To znamená, že 100 000 Kč musím položit na stůl. A jak vypadá hodnocení? Splátka hypotéky je kolem 2 500 Kč měsíčně, nájem 5 500 Kč měsíčně - měsíční cashflow je pozitivní (základ dobré investice) a je ve výši 3 000 Kč, ročně tedy 36 000 kč. Jak vypadá ROI? 36 000 / 100 000 = 0,36 - roční zhodnocení investice je tedy 36%. Tomu říkám dobrá investice.

Že takové kolem sebe nevidíte? Možná se stačí lépe dívat. Vidět příležitosti tam, kde jiní vidí hrozby.

Uvedu ještě jeden příklad z reality (tuto nemovitost je možno navštívit a přesvědčit se na vlastní oči). Stará vilka ve velmi špatném stavu, ale na lukrativním místě. Kupní cena 2 mil Kč, financováno plně hypotékou. Měsíční splátka kolem 12 000 Kč. Protože je nemovitost v opravdu špatném stavu, je třeba do ní investovat další cca 2 mil Kč. Tím získáme krásný bytový dům o pěti bytových jednotkách. Průměrný měsíční výnos kolem 25 000 - 30 000 Kč ze všech bytů. Budu počítat dolní hranici.

Jak vypadá měsíční cashflow? Inkasuji z nájmu 25 tis Kč, na hypotéku odvádím 12 tis Kč, zůstává  mi měsíčně 13 000 kč v kapse. Cashflow je pozitivní, to je příjemné.

ROI vypadá následovně: 13 000 x 12 /2 000 000 = 0,078, tedy roční zhodnocení kolem 8%. Žádná velká výhra to není. Na druhou stranu je to 3x lepší než na termíňáku.

Pamatujte si tedy - základem dobré investice do nemovitosti je její kladné měsíční cashflow a dobrá návratnost vložených prostředků. Cokoliv, co musíte měsíčně dotovat po dlouhou dobu, není dobrá investice. A že se těch špatných dá kolem nás najít, to asi ani nemusím říkat. Jsou vidět na každém kroku.

Potom tu ještě existují střelci (nenapadá mě lepší pojmenování), kteří kupují nemovitost proto, že v budoucnu její cena stoupne. Možná ano, nemám křišťálovou kouli. Proto jdu raději na jistotu a své investice hodnotím úplně z jiných hledisek než je zbožné přání rostoucí ceny. Ke které skupině se přiřadíte Vy?

Tolik k investicím do nemovitostí v ČR. Nedávno jsem objevil poměrně zajímavé příležitosti na americkém realitním trhu. Výrazně to převyšuje možnosti, které dává český realitní trh. Ale o tom Vám napíši zase až příště.

A co Vy? Investujete do nemovitostí? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními.

30. 3. 2010 | Cri | 1

Je Vám třeba kapitálové či investiční životní pojištění?

Dnes jsem se rozhodl přiblížit Vám problematiku kapitálového a investičního životního pojištění ze svého pohledu, pro jednoduchost v dalším textu produkt nazván obecně „životní pojištění“. Kdo tento produkt opravdu potřebuje? Podle většiny finančních poradců všichni, protože je to základ, jistota, dolní část pyramidy finančních produktů, atd atd.

Dřív jsem tomu také věřil, zmanipulovaný reklamou, schůzkami s poradci, kteří doopravdy věřili tomu, že ono nabízené životní pojištění je pro mě to nejlepší. Pro mě či pro někoho jiného? Není náhodou, že za životní pojištění bývají pro zprostředkovatele největší provize. Nevidím do provizních systémů, ale troufám si tvrdit, že za tento produkt jsou provize nejvyšší. Není potom lehce ovlivněna deklarovaná nezávislost poradců? Nechci nikomu sahat do svědomí, ale udělejte si obrázek sami. Pokud byste měli pro neznalého klienta dvě řešení, kde za jedno dostanete provizí desetinásobek oproti druhému, co doporučíte? Bude jistě na prvním místě zájem klienta? Odpověď zní, jak kde. Naštěstí žijeme v dokonalém světě, kde se naši nezávislí poradci nenechávají ovlivnit výší provizí a opravdu doporučují jen to, co doopravdy potřebujeme. No já už z naivity vyrostl…

K čemu produkt životního pojištění slouží? Měl by sloužit k zabezpečení. Ale ne pojištěného, nýbrž jeho okolí, rodiny, dětí. Člověku, který pojistku uplatní, se říká pozůstalý. Pojištěný si tedy již moc neužije.

Je tu první kámen úrazu. Životní pojištění má zabezpečit blízké. Všechny? Toť otázka. Samozřejmě, že nechci zemřít a nechat své partnerce několikamilionovou hypotéku, aby se z toho zbláznila. Ale zároveň je to dospělý soběstačný člověk, takže nemusím řešit její případné přežití v dnešním světě. Ruce má, hlavu má, na chleba si vydělá. Nebo mám zajistit, aby si seděla doma na gauči a každý měsíc dostávala rentu? Je to opravdu řešení k něčemu? Odpovím raději sám, jí se neptejte J

Děti. Tak a to je to hlavní. Jsem živitelem rodiny, máme nedospělé děti, jsou na nás závislé. Nejen citově, ale i ekonomicky. Když zmizím, kdo je zabezpečí? Stát? Dobří lidé? Pohádky mám rád, leč nevěřím na ně. Postarat se musíme sami.

Zkusme si pár modelových případů pro vyjasnění mého pohledu na danou problematiku

1) Je mi 20+ a nemám nikoho, kdo by byl na mně přímo ekonomicky závislý (partnerka se dokáže o sebe postarat sama). Potřebuji životní pojištění? Ano jistě, pro případ, že se mi něco stane, to Vám přeci řekne většina poradců. Když se mi stane něco na životě, znamená to smrt, tím pádem … V tuto chvíli potřebuji jiný typ zabezpečení na něco, co se mi může stát mnohem pravděpodobněji a co může mít nedozírné následky přímo pro mou osobu – úraz.

Potřebuji tedy kvalitní úrazové pojištění. Využiji jej mnohem více než pojištění životní. Pravdou je, že u životních pojištění jsou i připojištění, mimo jiné i úraz. Většinou ale nejsou tak kvalitní jako samostatné úrazové pojištění. Kvalitní úrazovka stojí v řádu stokorun měsíčně (mě má pojistka stojí 200 Kč a jsem progresivně pojištěn na cca 2 miliony). Kolik by to samé stálo jako připojištění? A to pomíjím platbu životního pojištění, což teď jsou pro mě výdaje snižující měsíční cashflow.

2) Je mi 20,30+ a mám na sobě osoby ekonomicky závislé – především děti. V tom případě, jsem udělal něco špatně, ujel mi vlak. Měl jsem mít už hotov jiný způsob zajištění pro případ, že neplánovaně tento svět opustím. Neznám či je mi nedostupný jiný způsob zajištění? V tom případě sáhnu po životní pojistce. I když ve skutečnosti potřebuji spíše změnu poradce, pokud mi tento není schopen nabídnout lepšího řešení.

Výše zmíněné je jediný důvod, proč uznávám existenci životního pojištění jako takového.

3) Životní pojištění jako spoření na důchod

Velmi dobrý reklamní tah. Prvních pár let ale moc nenaspoříte, protože platíte poplatky spojené s existencí pojištění. Za nějaké 2-3 roky se Vám začne pomalu na účtu objevovat částka spoření. Chci spořit, ne sponzorovat pojišťovnu. Část pojistného jde skutečně na Váš účet, kde se zhodnocuje, část mizí kamsi. Jakým způsobem se mi vklad zhodnocuje, s jakým ročním úrokem? V lepším případě budu i trochu vydělávat. Děkuji nechci. Já v tom vidím prodělek oproti jiným možnostem zajištění důchodu. Ještě taková drobnost. Pokud jsou mé informace správné, tak dle současné legislativy budete na konci výnos z pojištění danit jako příjem. Řekl Vám o tom Váš poradce? To se ale může časem změnit.

4)         Kombinace životní pojištění a hypotéka

Tak tohle je snad jedna z největších mystifikací, které jsem kdy viděl. Výhodnost pro klienta. Funguje to tak, že si vezmete hypotéku a na ní platíte jen úroky, částka hypotéky se nesnižuje. Vedle toho platíte životní pojištění. Máte zajištěn úvěr po celou dobu splácení, jste pojištění na smrt (na výši hypotéky, takže je vlastně pojištěn spíše úvěr než Vy). Pravda, platíte o něco více než u klasické hypotéky, ale ty výhody …

Až je najdete, napište mi, rád se je dozvím.

Klasické prezentované výhody a jejich překlad do lidštiny:

a) možnost odpočítat si vyšší úroky na daních – to je samozřejmě pravda. Ale nestálo by za to prověřit, zda neexistuje možnost platit nižší úroky? Radši si koupím housku za korunu bez úlev než housku za dvě koruny, kde mi na informacích vrátí 50 haléřů. Ale já jsem jednodušší člověk a mám jednodušší počty

b) hypoteční úvěr je zajištěn po celou dobu splácení – to je pravda, ale za jakou cenu. Nejde zajistit levnějším způsobem? Například nespořícím pojištěním na smrt? A ušetřených pár stovek (či tisíc) měsíčně využít jinak?

c) Když vše klapne dle plánu, na konci na tom ještě vyděláte, protože po splacení hypotéky Vám ještě nějaké peníze zbydou – a taky když pánbůh dopustí, i motyka spustí.

d) Hypoteční banka požaduje životní pojištění jako jednu z podmínek – to bývá poměrně často pravda. Životní pojistky snižují i úroky z hypoték o nějakou tu desetinku. Ale je to hoodně drahé zlevnění. Když to banka vyžaduje, buď nezbývá než zřídit a nebo se poohlédnout po jiné bance

5) Daňová úleva z vkladů do životního pojištění

Aneb nechci slevu zadarmo. Vklady životních pojištění, která končí po 60. roce věku jsou odpočitatelnou položkou při platbě daní. To znamená, že Vám na konci roku stát vrátí něco málo na daních. Vypadá to velmi výhodně, zaplatím 12 000 Kč na pojistku ročně, spořím si na důchod a stát mi ještě skoro dva tisíce vrátí. Někteří lidé toto dokonce považují za hlavní důvod, proč si takovou pojistku uzavřít. Proti gustu …

Je hezké, že Vás stát takto podporuje ve Vašem spoření na důchod, na druhou stranu se tím zavazujete fixovat tyto finanční prostředky do 60. roku věku. Jaké je roční zhodnocení u pojistek? A jaké jste schopni získat jinde? Další z řady „nechci slevu zadarmo.“ Připravujete se o možnost disponovat se svými prostředky dříve či je zhodnocovat lépe.

Existuje spousta dalších důvodů, proč nebude nabízené životní pojištění vhodné právě pro řešení Vaší situace. Cílem nebylo popsat vše, ale spíše ukázat jiný pohled na celou problematiku.

Kritiky bylo dost, teď zkusme také něco tvůrčího. Pokusím se nastínit možná řešení k výše zmíněným případům 1-5. Upozorňuji, že se jedná o možná modelová řešení, nikoliv rady, jak situaci řešit. Řešení, které si sestavíte přímo pro svou situaci bude ve většině případů lepší než tento model. Nemám a ani si nedělám patent na rozum, chci jen nastínit možnosti.

1) je mi 20+ a nemám na sobě přímo ekonomicky závislé osoby – ideální čas. Přišel za mnou poradce (nejlépe kamarád, který ještě nedávno o finančním trhu nevěděl zhola nic, ale dnes po pěti hodinách školení je ten pravý odborník) s nabídkou životního pojištění (v lepším případě investičního). Náklad 1000 Kč měsíčně, možnost daňových úlev, atd. atd. Však už ty pohádky znáte.

Já se potřebuji připravit na dobu, kdy budu mít na sobě někoho ekonomicky závislého. A také se musím zajistit sám. Takže po zaplacení kvalitní úrazovky (ne bolístkové, ale té která opravdu něco bude řešit) mi z tisícovky zůstane 7-8 stovek měsíčně. A hurá investovat dlouhodoběji. V horším případě OPF (podrobnosti v mém předchozím článku), v lepším případě rozumněji. Já jsem zajištěn a volné prostředky se mi množí a vytváří jakýsi polštář, který bude časem tvořit finanční rezervu. Když vše klapne, již nikdy nebudu ŽP potřebovat, jsem šťastný.

2) je mi 20,30+ a mám na sobě ekonomicky závislé osoby – horší situace na kterou neexistuje jasný model co dál. Záleží na celkovém cashflow domácnosti, finančním rezervách a mnoha dalších aspektech. Netroufám si tu dát jediný univerzální model. Kterýkoliv bych tu napsal si dokáži tak zoponovat, že bych se cítil jak školáček. Situaci je třeba řešit individuálně. Pokud spadáte do této skupiny a zajímá Vás můj názor na konkrétní situaci, napište a budeme řešit privátně.

3) životní pojištění jako spoření na důchod – opravdu neznáte způsob, jak hodnotit finance lépe a tvořit si důchodovou rezervu? Vrátil bych se k investicím. Nemyslím tím nic riskantního, klidné dividendové vody, které Vám přinesou kýžený výsledek.

4) kombinace životní pojištění hypotéka – o kolik měsíčně je kombinace dražší než klasická hypotéka? Může si to Váš měsíční rozpočet dovolit? Potom raději volte klasickou hypotéku a ušetřený rozdíl investujte sami (pod dobrým vedením). Výsledek bude výrazně lepší než kombinace těchto dvou produktů.

5) daňová úleva – na začátku ušetřím, protože mi stát něco málo vrátí. Za to zaplatím daň nižšího zisku. Dlouhodobě. Dejme tomu, že vložím na pojistku 1000 Kč a stát mi vrátí 150 Kč. Dejme tomu, že pojišťovna zhodnotí mou tisícovku 5% ročně. Za 10 let mám 1630 Kč na pojistce, plus 150 Kč vrácených z daní (které jsem stejně utratil ani nevím jak).

Proti tomu stačí, abych byl schopen jinde dělat zhodnocení ročně o 1% vyšší a mám na účtu 1790 Kč. Po deseti letech se oba případy vyrovnávají. Při založení pojistky mi bylo 30, teď je mi 40 let. Do konce pojistné smlouvy mi zbývá 20 let. Jak bude vypadat moje tisícikoruna v této době? Na pojistce bude mít cenu 4320 Kč, v případě investice 5740 Kč. Mých ušetřených 150 Kč mě tedy stálo 1420 Kč. Dost špatná sleva.

Ale dejme tomu, že jsem byl poctivý a těch ušetřených 150 Kč jsem vložil do investice s ročním zhodnocením stejným jako má investice v našem případě (6% ročně). Mám teď krásných 812 Kč navíc. Pořád je to ale méně, než bych vydělal v případě přímé investice.

A to tu počítáme rozdíl 1% mezi řízeným a neřízeným zhodnocením. Realita je někde jinde a tento rozdíl by měl být výrazně větší. Kdo chce slevu zadarmo? Já říkám: „Díky nechci.“

Záměrně pomíjím skutečnosti komplikace a ztrátovosti zrušení životních pojistek a další různé vymoženosti. Také tu nezmiňuji různá doplňková pojištění (denní odškodné, bolístky, a další nesmyslnosti, které z dlouhodobého hlediska neřeší vůbec nic).

Závěrem:

Než si životní pojištění uzavřete, důkladně si promyslete, zda jej vůbec potřebujete. Ve Vašem finančním portfoliu to bude ve většině případů ona nejdražší věc, kterou máte. A poměr cena/efekt nebude rozhodně hrát ve Váš prospěch.

Cílem článku, který čtete, není, abyste masivně rušili své uzavřené pojistky, spíše se nad nimi zamyslete a prověřte, zda jsou nastaveny tak, aby řešily Vaše potřeby.

Já sám životní pojištění (chce se říci bohužel) mám. Uzavřeno bylo ještě v době, kdy jsem se nechával přesvědčit, že jej potřebuji. Dnes je sníženo na minimální měsíční vklad (který se platí z jiné investice) a zmraženo. Nevypověděl jsem jej z jediného důvodu – byla by to drahá legrace a také si jej nechávám pro případ, že budou povinná pro všechny z nás (dej Bůh ať toto nikdy nenastane).

Jsem zvědav na Vaše názory a komentáře.

5. 12. 2009 | Cri | 2

Proč nemám rád OPF - otevřené podílové fondy

My si můžeme žít své životy, řešit svoje starosti a těšit se na to, jak budeme bohatnout díky jeho znalostem Take it easy.

A co si myslíte o OPF Vy? Zajímá mě Váš názor.

16. 8. 2009 | Cri | 4

Jak to všechno začalo

8. 8. 2009 | Cri | 0

Ahoj všichni

Vítejte na novém blogu. Toto je první příspěvek, který byl vytvořen automaticky. Upravte ho, nebo smažte, a začněte blogovat!

Články z tohoto blogu zatím nebudou zobrazeny na titulní straně blogů Živě.cz ani v přehledu na www.Zive.cz. Stačí ale, když budete aktivní, když budete do blogu psát články. Potom si vás buď sami všimneme, nebo můžete požádat o zařazení do skupiny Vybraných blogů. Ty potom Živě silně propaguje a autoři nejlepších článků si navíc mohou vydělat.

Další podrobnosti najdete v pravidlech.

8. 8. 2009 | Cri | 0